Dobrý start

V následujícím článku naleznete krok po kroku postup jak a s čím začít, čeho se vyvarovat, na co si dát pozor.

Tak do práce:

V první řadě na úplném začátku je třeba si říct, že hlavní dvě skupiny krevet okolo kterými se budeme zabývat, jsou Neocaridiny a Caridiny. Tyto dva rody se mohou zdát jako podobné, avšak opak je pravdou, velmi a zásadně se liší. Především v nárocích na parametry vody, kvalitu vody, a s tím spojenou náročnost chovu. Neocaridiny jsou k parametrům vody velmi tolerantní, celkovou tvrdost vody(GH), uhličitanovou tvrdost (KH) i PH snáší ve velkém rozsahu. Všeobecné parametry pro Neocaridiny jsou: GH: 4-25; KH: 0-16; PH: 6-8. Pro Caridiny pak: GH: 4-10; KH:0-4; PH 6-7. Z uvedených čísel je jasně patrné, že u Caridin je třeba mnohem přesněji dodržet parametry vody než u Neocaridin. Tyto hodnoty jsou velmi všeobecné, je třeba u jednotlivých variant vyhledat přesnější hodnoty. Krevetky tedy volte ohledem na vaše možnosti vstupní vody, či odvahy se pokusit tuto vodu upravit tak aby vyhovovala krevetká co nejvíce.

Úplně na začátku všeho, je tedy třeba si zjistit parametry vody, kterou máte k dispozici. V ideálním případě pomocí kapkových testů otestovat vstupní vodu. Zjistit tak jakou vodu máte k dispozici, jak je tato voda vhodná či nikoli pro daný druh. Investice do otestování vody Vám ihned řekne, s čím se budete potýkat, jaký druh krevetky zvolit, jak vodu upravit, jaké dno či kameny použít, aby byly parametry co nejlepší pro Váš chov daného druhu. Všeobecně lze říci, že čím nižší hodnoty Vaše voda má, tím lépe na tom budete. Je mnohem levnější a jednoduší upravovat měkkou a chudou směrem nahoru přidáním minerálů a stopových prvků. V opačném případě, kdy je voda velmi tvrdá, s vysokým GH, KH a PH je vodu třeba ředit vodou jinou z jiného zdroje, jako je například dešťová voda, voda z jiného zdroje v ideálním případě voda demineralizovaná pomocí reverzní osmózy (RO). RO je nejjednodušší ale také relativně nejdražší varianta, která na druhou stranu otevře neomezené možnosti v chovu. Pomocí RO vytvoříte vodu demineralizovanou zbavenou všech látek, pomocí minerálních solí pak už snadno vodu upravíte pro libovolnou krevetku. Postavíte tak základ pro úspěšný chov. Z výše uvedeného, po uvážení Vašich možností, schopností a tužeb můžete pokračovat dál.

Dalším pilířem pro úspěšný chov je dno. Nepřeberné množství materiálů které lze pořídit se rozděluje na inertní, aktivní a zásobní. Inertní znamená: nereagující, neměnící parametry, mezi tyto dna lze zařadit křemičitý písek, sopečné sklo, lávu, pemzu, flexiobklady; substráty z pálených jílu jako je liapor, terramol, apod. Aktivní dna jsou materiály, které mají schopnost upravovat parametry vody, měnit její vlastnosti, ať už ve smyslu snižovaní nebo zvyšovaní PH, GH, KH, obohacovaní či absorbování živin. Mezi tyto dna patří substráty ze sušenných jílů jako jsou  Akadama, ADA Amazonie, speciální substráty pro krevetky nepř. Dennerle Shrimp King Active Soil, Shirakura Red Bee Sand, ale i písky s obsahem vápence, korálové drtě apod. Tyto aktivní dna se velmi liší právě svými vlastnostmi, schopností upravovat parametry vody. Například ADA Amazonie je velmi bohatá na živiny v akváriu, bude živiny uvolňovat stabilizovat na PH 6,7. Dennerle Shrimp King Active Soil obsahuje živin pramálo, v akváriu bude snižovat KH na 0-2, PH pak 6-6,5. Písky s obsahem vápence nebo korálová drť budou PH zvyšovat , čehož sllze využít při chovu krevetek s nároky na PH více než 7. Výživné dno (někdy také zásobní substrát) je ve většině případů směs písku, jílu, organických materiálů v mnoha případech i s přídavkem hnojiv. Zásobní substrát slouží primárně k dlouhodobé výživě rostlin. Při chovu krevetek se použití vyhněte, protože velmi stěžuje údržbu a dochází k zbytečnému uvolňovaní živin-hnojiv do vody. Při volbě dna je třeba právě proto myslet na krevetky a na to jakým způsobem bude dno ovlivňovat prostředí v akváriu. Vhodným výběrem dna si tak napomůžete k udržením vhodného prostředí pro daný druh. Pro neocaridiny bohatě postačí dno inertní, aktivní dno je pak luxusem který ale není na škodu. U Caridin je pak aktivní dno velkým pomocníkem při jejich už tak obtížném chovu. Caridiny lze chovat i na dně inertním, tuto variantu využívají především ti, kteří chtějí mít plně pod svoji kontrolou parametry vody, a držet tak vše ve svých rukou. Co se týče barvy dna, tak krevetkám je úplně jedno jakou barvu dna zvolíte; na to jak se jim bude dařit ani na jejich zbarvení nebude mít barva žádný vliv . Myslete na kontrast a fakt, že bílá krevetka bude na bílem dně velmi špatně vidět, stejně jako černá na černém. Je tedy jen a jen na Vašem vkusu jakou barvu zvolíte, mějte však na paměti že přírodní barvy lahodí oku vždy lépe.

íá Dalším bodem je výška dna a skladba. Zapomeňte na kopce, hromady, vysoká dna přes polovičku akvária a zásobní substráty. Výšku dna volte především s ohledem na údržbu, vyvarujte se složitých kompozic, které Vám budou údržbu ztěžovat. Ideální výška dna pro odkalovaní je mezi 0,2-2cm v závislosti na frakci (velikosti jednotlivých částic), takto nízká vrstva umožní dokonale vyčistit dno při každém odkalovaní, bude tak vždy dobře okysličené, bez velkého množství detritu, zbytku krmiv, nebude docházet k hnilobným procesům. Nejspíš se ptáte, v čem pak budou držet rostliny. No v ničem, chceme přeci chovat krevetky a né pěstovat náročné druhy rostlin. 

A tím se dostáváme k dalšímu bodu, a to jsou rostliny a s nimi spojené světlo. Záměrně tyto dva body spojuji v jeden, protože rostliny a světlo jsou spolu tak úzce provázány, že o nich ani jednotlivě hovořit nelze. Rostliny je třeba volit vždy s ohledem na světlo, a nebo naopak světlo s ohledem na rostliny. Volbu osvětlení a rostlin při chovu běžných druhů krevetkek nám usnadní hned několik následujících faktorů, nízké dno, velmi omezené dávky živin v podobě hnojiv, které krevetkám neprospívají, a požadavek na snadnou a precizní údržbu. Odpadají nám tedy všechny druhy rostlin náročné na světlo a živiny, a tedy ani silné osvětlení vůbec nepotřebujeme. Vystačíté si se slabým nebo středně silným osvětlením. Zaměříme  se tedy na mechy, anubiasy, hnědovky, některé druhy stonkových rostlin a rostliny plovoucí. Tyto rostliny je nejlepší  navázat na kameny (nejvhodnější je láva) či kořeny, (plovoucí prosím nenavazovat), tím že jsou rostliny navázány opět si usnadníme údržbu, můžeme je kdykoli vyndat, ostříhat či pod nimi odkalit. Navazovat na kameny lze úplně všechny rostlin, některé ovšem nemají schopnost přirůst k povrchu a je třeba tak volit vhodný navazovací materiál například rybářský vlasec, (opět neplatí pro plovoucí).

Poslední pilíř je filtrace. Podrobné problematice filtrace se budu věnovat v dalším jiném článku, proto jen zkratce. Filtraci volete především s ohledem na bezpečnost krevetek, vynechte tedy proto filtrace, které mají velké nasávací otvory a hrozilo by tak nasátí krevetek do filtrace. Nejlevnější a zároveň i nejlepší jsou vzduchem poháněné molitanové filtrace. Z vnitřních filtrací bych zmínil od Dennerle Nano Eckfilter, které jsou pro krevetky velmi bezpečné a kvalitně provedené. Velikost a výkon filtrace volte přiměřeně k velikosti nádrže. Není vůbec zapotřebý kupovat super výkonné filtrace, které Vám z akvária udělají spíš pračku. Veřte, že stejnou, či dokonce lepší práci Vám odvede obyčejný molitan poháněný vzduchem, než externí filtrace nadupaná x litry drahého keramického filtračního materialu.

Shrnutí.

1. Bez znalosti parametrů vody nic nepřidávejte, a už vůbec nekupujte krevetky.
2. Dno volte s ohledem na krevetky a jejich nároky na parametry vody.
3. Preferujte praktičnost a snadnou údržbu.
4. Rostliny volte nenáročné, s ohledem na intenzitu osvětlení.
5. Osvětlení volte dle nároků rostlin.
6. Filtrace musí být bezpečná pro krevetky s přiměřeným výkonem

Autor: Lukáš Maňoušek